376 512 700zskomenskeho@horazdovice.cz
Datová schránka: snummhz

Školní družina

376 511 941

Školní jídelna

376 513 520sjhdkom.odhlasobed@seznam.cz

Výuka dějepisu v městském muzeu

Historie je věda, která zkoumá a popisuje dějiny lidstva. Dějepis je vyučovací předmět, který seznamuje žáky s tím, co historie jako věda vybádala. S dějinami se žáci setkávají již při výuce na 1. stupni základní školy, ale dějepis mají až od 6. ročníku. Nejdříve se seznamují se základními pojmy (historie, letopočet, historický pramen, pomocné vědy historické, muzeum, archiv,…) Aby se tyto pojmy nestaly jen abstraktními a děti je dobře pochopily a naučily se je v hodinách dějepisu správně používat, vydali se šesťáci do Městského muzea v Horažďovicích. Pan ředitel doktor Zdeněk Polanský se bohužel nemohl první skupině věnovat osobně, neboť byl v karanténě, ale výborně se o nás postaral pan magistr Adam Hanus. Bylo znát, že je jednak zapálený pro svou práci, jednak má zkušenosti v práci s dětmi. Ve velkém sále jsme si společně připomněli důležité pojmy z oblasti dějepisu a pak se vydali do expozice muzea. Pan Hanus na vystavených obrazech velmi hezky vysvětlil, co všechno může dobrý pozorovatel z fresky vyčíst. Protože tématem výtvarných děl byly Horažďovice, poznávaly děti mnohá místa v jejich dnes už neexistující podobě. Nejvíc je zaujal vrch Šibeňák a domky dělníků, kteří stavěli železnici, tzv. barabizny. V další části muzea si žáci prohlédli obrazy Horažďovic vytvořené různými technikami od minulých i současných autorů. Následovala část věnovaná archeologii a výzkumu hradiště a hradu na Práchni. Tady se kromě makety hradu Prácheň, mincí, střepů, seker a kostry mladého muže dětem líbila ukázka pomůcek, které archeolog běžně používá při své práci. Poslední část prohlídky nás zavedla na výstavu perníkářství. Celá místnost příjemně voněla kořením, ve vitrínách byly nainstalovány perníkové formy i výrobky ze včelího vosku, které dřív perníkáři také zhotovovali. A jaký je recept na dobrý perník? To jsme se nedozvěděli, neboť takové tajemství se dědilo v perníkářských rodinách po dlouhé věky. Už ale víme, že bez mouky, medu a koření se perníkář neobejde.

V muzeu se nám velmi líbilo, pokud bude příležitost, rádi se tam znovu vypravíme.Děkujeme za zasvěcený výklad panu Polanskému a panu Hanusovi.